Hrátky s Jácíčkem

Kroužek vypsán pouze pro školní rok 2011/2012!
Pro školní rok 2013/2014 v ceně pro předškolní děti navštěvující Klub Makovičky (čtvrtek dopoledne-zimní období).



Dramaticko-literární kroužek podle knihy Daisy Mrázkové (legenda české ilustrace)

Seznamuje s životem v lese. Vypravíme se do lesa za malým zajíčkem Jácíčkem. Prožijeme s ním mnohá dobrodružství, přátelství s Veverkou, strasti s protivnou a zlou Krtonožkou, ale i zajímavá vyprávění starého moudrého dubu.
Nechybí tu něha, cit i touha po spravedlnosti.


Haló, Jácíčku: knížka o velkém přátelství

Tato knížka je vhodná pro děti od pěti let pro předčítání; srozumitelně a velmi poeticky vysvětluje dětem věci kolem nich. Je to především kniha
o velkém přátelství.

Ukázka z knihy Haló, Jácíčku:

Mami, proč jsi mi neřekla
Když Jácíček malounko vyrostl, šel poprvé sám ven.
Prolézal trávou…
Tráva v lese, to není jen tak. Tráva je plná květin a tajemství a malinkých smrčků a pavučin a zvláštních věcí.  Zajíček tam dlouho pozoroval něco Velmi Krásného Bílého (nevěděl, že je to suchopýr) a pak zase něco Zvláštního Hrozného Modrozeleného (to byla odpočívající modrá vážka) a kousek dál zase něco Úplně Strašného Neuvěřitelného… (což byla malá žába). Díval se, díval a byl rád, když byl z trávy venku…
Dostal se k potůčku a stál a poslouchal bublání a díval se, jak se ve vodě míhá slunce po zlatém písku. Zítra sem přijdu a prozkoumám, co je to zlaté, umínil si. Dnes nemám čas.
A pomalounku skákal po mechu, až se dostal na kraj lesa a tam zůstal stát na mezi a díval se do kraje. Nabral nosíčkem vůni schnoucích třešňových květů, kterých tam bylo naváto, prohlédl si modrou oblohu, nastavil tvář slunci.
Škoda, že nejsem lepší, pomyslel si, když tak viděl ten krásný svět.
Ale co se dalo dělat. Byl, jaký byl, a za chvilinku drobnými skoky zmizel zase v trávě.

A šel po šedých kamenech, horkých od slunce, a prolezl mateřídouškou a kolem velikého keře ostružin. A tam uviděl borovici… velkou, černou s větvemi, které byly skoro červené, a na borovici dole na kmeni seděla nejmenší, nejhezčí veverka, jakou si člověk může představit.
Byla také poprvé venku z hnízda. Její máma Jácíčkovi řekla:
„Vidíš, to je naše Veverka, a ty si s ní budeš chodit hrát!“ A Jácíček, jak když do něj střelí, trhl sebou a utíkal, ne že by CHTĚL být pryč, ale protože měl TAKOVOU radost, že nevydržel jen tak obyčejně stát.
Přiběhl domů udýchaný:
„Mami, proč jsi mi neřekla, že je svět TAK krásný?“
Ale máma neřekla, proč neřekla. Možná že to ani neuměla. Mámy mají moc práce.



Pro více informací pište a volejte:


Lektorka:
Lucie Pavlíčková
e-mail: luciepavlickova10@gmail.com
telefon: 733 132 263

Kdy:
Čas:
Kde: Klub Makovičky
Cena:







Comments